Kyndr Antonín

11.02.2011

Jméno a příjmení: Antonín Kyndr

Datum narození: 22. srpna 1930 v Praze

Datum úmrtí: 7. září 2002 v Praze

Charakteristika:

Ttrenér ligových družstev žen Tatranu Střešovice SSŽ (šestinásobných mistryň republiky a dvojnásobných finalistek PMEZ), Slavie Praha IPS a SV Vilsbiburg v německé bundeslize. V letech 1957 - 1959 trenér akademiček ČSR se ziskem stříbrných medailí na Světových akademických letních hrách v Paříži 1957. V letech 1958 - 1960 asistent trenéra dr. Josefa Češpivy u ženské reprezentace ČSR (stříbro na ME 1958, bronz na MS 1960), v letech 1961 - 1963 a 1976 - 1980 trenér družstva žen ČSSR s účastí na dvou MS a třech ME (bez medailového zisku). Zahraniční metodické a trenérské působení v Japonsku, Alžírsku, Togu a v Indii. Významný funkcionář volejbalové sekce ÚV ČSTV resp. ČSVS a ČVS - člen trenérské rady, metodické komise, komise vrcholového sportu, mezinárodní komise a koncem 90. let manažer ženské reprezentace ČR (bronz na ME 1997 v Brně).

Uznání a ocenění: vzorný a zasloužilý trenér, Čestný člen ČVS, člen Galerie funkcionářů Síně slávy ČV.

Nahlédnutí do soukromí:

Absolvent Reálného gymnázia Na Smetance a Pedagogické fakulty UK s aprobací TV a zeměpis, po škole pracoval postupně jako vedoucí školícího střediska ČSTV (1953), odborný asistent katedry sportovních her na pražském ITVS (1954 - 1958) a na katedře tělesné výchovy FEL ČVUT (1958 - 1992). Od roku 1953 ženatý, manželka Libuše (roč. 1930, absolventka PedF UK, obor TV a čeština, učitelka a později redaktorka nakladatelství Orbis), dcera Dana (roč. 1955, PhDr., absolventka Filosofické fakulty UK, obor ruština-francouzština, po škole působila na katedře jazyků FSI ČVUT a AMU, od roku 1992 volná fotografka).

Volejbalové začátky:

Dětství a mládí prožil s rodiči v Hostivaři, v jehož Sokole zahájil svou sportovní činnost. V životopisu (sepsaném pro ČVS koncem 90. let) jako první volejbalové aktivity uvedl působení v oddílu odbíjené Sokola Hostivař, v rámci reorganizace tělovýchovy v roce 1952 přejmenovaném na DSO Baník Pérovna Hostivař (hráč a vedoucí oddílu v letech 1949 - 1953). Svou trenérskou dráhu zahájil u družstva žen Slavie ITVS (1954 - 1957), kde v té době učil. Významným mezníkem v jeho trenérské kariéře se stal rok 1957, kdy u ligového družstva žen Tatranu Střešovice nahradil trenéra Františka Černého.

Trenérské působení a úspěchy v nejvyšší domácí soutěži:

1957 – 1977: trenér žen Tatranu Střešovice SSŽ (s výjimkou let v zahraničním angažmá), kde v nerozlučné dvojici s Václavem Mikulášem (předsedou oddílu, manažerem a vedoucím družstva) působil přes 20 let, získal 6 mistrovských titulů (1961, 1969 - 1973) a v letech 1971 a 1972 se probojoval do finále PMEZ (2 x 2. místo za Dynamem Moskva). K dalším úspěchům patří 2 x 2. místo (1962 a 1968) a 2 x 3. místo (1963 a 1976) v nejvyšší soutěži. Mezi jeho svěřenkyně v 50. a 60. letech patřily reprezentantky Dostálová-Hrbková, Fialová-Vedrová, Křížová-Kopová, Křížová-Salingerová, Kyselková-Herštová, Mathauserová, Obadálková, Tolarová, Zemanová-Handlířová a v 70. letech Bémová-Mifková, Hálková-Vápenková, Kaldová-Bardová, Poláková-Moskalová, Pomeislová, Svobodová-Pettinari, Šašková, Vlasáková-Marcolini.

1982 - 1987: trenér žen Slavie Praha IPS v I. národní lize s návratem do extraligy v sezoně 1986/87 (4. místo)

Trenérské působení v zahraničí:

1961: tříměsíční působení v Japonsku s úkolem „poevropštit“ tradiční japonský volejbal (hraný o 9 hráčích) před OH 1964 v Tokiu, na kterých se hrál poprvé volejbal (zatím jen mužů). V rámci této stáže procestoval více jak 6 tisíc km, navštívil 20 měst a absolvoval 29 přednášek a besed (poznámka: muži Japonska získali při olympijské premiéře bronzové medaile).

1964 – 1966: trenér reprezentačních družstev mužů a žen Alžírska a technický poradce alžírského Ministerstva mládeže a sportu pro oblast rozvoje odbíjené v rámci školní a dobrovolné TV.

1974 - 1975: trenér reprezentačních družstev mužů a žen Toga s prvotním výběrem hráčů a jejich přípravou na kontinentální hry.

1980: lektor školení volejbalových trenérů v Indii.

1988 - 1989: trenér družstva žen SV Vilsbiburg v německé Bundeslize.

Trenérské působení u reprezentačních družstev ČSR a ČSSR:

1957 - 1958: trenér akademiček ČSR se ziskem stříbrné medaile na Světových akademických letních hrách v Paříži 1957 (jeho asistentem byl Oldřich Venhač)

1958 - 1960: asistent trenéra dr. Josef Češpivy u ženské reprezentace ČSR s podílem na zisku stříbrných medailí na ME 1958 v Praze a bronzových medailí na MS 1960 v Brazílii

1960 - 1963: trenér žen ČSSR s účastí na MS 1962 v Moskvě (5. místo), ME 1963 v Bukurešti (6. místo) a na Předolympijských hrách 1963 v Japonsku (4. místo na turnaji v Tokiu, exhibice v Hirošimě, Jókohamě a Ósace)

1967: trenér juniorek ČSSR (jeho asistentem Jiří Novotný)

1976 - 1980: trenér žen ČSSR s účastí na ME 1977 ve Finsku (5. místo), MS 1978 v SSSR (12. místo) a ME 1979 ve Francii (7. místo)

1980 - 1982: asistent trenéra Vladimíra Tallo u juniorek ČSSR (bronzové medaile na MEJ v Mnichově)

Funkcionářské aktivity ve vrcholných svazových orgánech:

Od r. 1955 člen Trenérské rady, Metodické komise a Komise vrcholového sportu

1976 - 1980: člen Mezinárodní komise

1996 - 1998: manažer ženské reprezentace ČR u trenérů Řeřábka a Mitáče (bronzové medaile na ME 1997 v Brně)

Fotografie:

V roce 1957 nastoupil Antonín Kyndr na post trenéra ligového družstva žen Tatranu Střešovice a zahájil více jak 20 let trvající a mimořádně úspěšnou trenérskou práci v tomto pražském oddílu, sponzorovaném podnikem Stavby silnic a železnic (SSŽ). Při této jeho premiéře skončilo družstvo v lize na 7. místě a k jeho oporám patřily reprezentantky Jarka Mathauserová (první stojící zleva), Líba Kyselková-Herštová (po pravici trenéra Kyndra) a Broňa Dostálová-Hrbková (po trenérově levici).

Do programu OH 1964 v Tokiu byl poprvé zařazen volejbal (zatím jen mužský) a pořadatelé her (se zajištěnou účastí svých reprezentantů) potřebovali metodickou pomoc pro přechod z tradičního asijského volejbalu (hraného o 9 hráčích) na volejbal „šestkový“. Tohoto úkolu se ujal a se ctí a uznáním zhostil Antonín Kyndr, který během své tříměsíční stáže v roce 1961 navštívil 20 japonských měst a absolvoval na 30 odborných a propagačních přednášek. Na snímku s předsedou japonské volejbalové federace panem Nagasakim.

V roce 1961 vybojovaly hráčky Tatranu Střešovice svůj první mistrovský titul. Na snímku část mistrovského celku, v horní řadě zleva předseda oddílu a vedoucí družstva Vašek Mikuláš, Křížová-Kopová, Obadálková, Dostálová-Hrbková, Baráčková, Jonáková-Brzická a trenér Antonín Kyndr, dole zleva Lvovská, Kyselková-Herštová, Fialová-Vedrová a Křížová-Salingerová.

V rámci MS 1962 v Moskvě došlo k setkání našich reprezentantek s prvním návštěvníkem kosmu Juriem Alexejevičem Gagarinem. Zleva stojí Svatušková, Kopová, Obadálková, Herštová, trenér Kyndr, J.A.Gagarin, Křížová-Salingerová a Mikulecká, dole zleva Derflová-Hrabáková, Bendeová, Špelinová, Tolarová, Holubová a Hrádková. Dodejme, že naše ženy na tomto šampionátu obsadily 5. příčku.

V letech 1964 - 1966 působil Antonín Kyndr v Alžírsku jako poradce Ministerstva mládeže a sportu pro rozvoj odbíjené v rámci škol a dobrovolné TV a současně jako trenér reprezentačních družstev mužů a žen Alžírska. Na snímku s dcerou Danou a manželkou Libuší.

Na přelomu 60. a 70. let minulého století získaly hráčky Tatranu Střešovice pět mistrovských titulů za sebou (1969 - 1973), staly se hlavní zásobárnou reprezentace ČSSR, na domácí scéně byly takřka neporazitelné a věhlas získaly i za hranicemi opakovanou účastí a úspěchy v PMEZ, korunovanými dvojnásobnou finálovou účastí v letech 1971 a 1972. Na snímku z roku 1969 stojí zleva trenér Antonín Kyndr, Kaliberková, Němečková, Vlasáková, Duroňová, Mifková a Václav Mikuláš (od roku 1954 předseda oddílu, manažer a vedoucí družstva), v podřepu zleva Šašková, Poláková-Moskalová, Svobodová, Obadálková a Kadeřávková. Z tehdejších opor na snímku chybí reprezentantky Tolarová, Hálková-Vápenková a Kaldová-Bardová.

Dlouholeté působení ve Střešovicích ukončil A. Kyndr v roce 1977, kdy na další „olympijský“ cyklus (1977 - 1980) převzal podruhé reprezentační tým ČSSR. Po skončení reprezentačních povinností přijal v roce 1981 nabídku pražské Slavie IPS s cílem návratu družstva žen do nejvyšší soutěže, ze které v tomto roce sestoupilo. Cíl byl splněn v roce 1986 prvenstvím v I. NL a v extraligové sezoně 1986/87 družstvo skončilo na úctyhodném 4. místě.

Zdroj: www.cvf.cz
Autor: Z. Vrbenský
Vložil: Dostál